Jedno odpoledne, kdy dosti foukal vítr, jsme vyrazili na kaštany. Říkali jsme si, zda vůbec ještě nějaké najdeme, ale naše obavy byly zbytečné. Bylo jich tam tolik, že jsme je už ani neměli kam dávat.     
Další dny jsme je využili k hraní, ale také k vyrábění. Dělali jsme z nich zvířátka, navlékali je na nit jako korále a ještě jsme zbytek donesli na sběr a v zimě se budou hodit pro zvířátka.